Historie a současnost

Městys Mohelno se rozkládá na náhorní plošině na levém břehu řeky Jihlavy asi 15 kilometrů jižně od Náměště nad Oslavou.

Osídlení lokality obce sahá hluboko do pravěku – archeologickými nálezy (pazourkových nástrojů) doložené nejstarší osídlení je datováno zhruba pěti tisíci lety před naším letopočtem. Také o osídlení v pozdější době (neolit) v lokalitě Mohelna svědčí četné nálezy keramiky a kamenných nástrojů. Osídlení v době železné (halštat) dosvědčují nálezy (keramika, bronzové a železné předměty) z pohřebních mohyl, od nichž je odvozen i samotný název městyse. Největší mohyla se nachází na jižním okraji městyse na pastvinaté části hadcové stepi. Na mohyle jsou boží muka nazývaná sv. Antoníček.

Pravděpodobně již ve 12. století se ve zdejší slovanské osadě nacházelo opevněné místo – zárodek pozdějšího zeměpanského dvorce či tvrze. V letech 1237-1349 sídlil v Mohelně královský purkrabí a byly rovněž župní úřady.

Po předání královského majetku do šlechtických rukou markrabětem Jindřichem v roce 1368 se majitelé Mohelna poměrně často střídali. Za vlastnictví obce Petrem z Mohelna byl v roce 1417 králem Zikmundem udělen Mohelnu znak, který užívá dosud. Za husitských válek bylo Mohelno vypleněno a tvrz zničena. Z této doby zřejmě pochází tzv. lochy – rozsáhlé rozvětvené sklepy pod řadou domů, které sloužily jako útočiště obyvatel v neklidných válečných dobách. Od roku 1527 se Mohelno stalo součástí Náměšťského panství.

Dominantou města je kostel Všech svatých s mohutnou třípatrovou hranolovou věží z konce 15. století. Kostel a fara v Mohelně existovaly již ve 13. století, kdy patronát fary patřil oslavanskému ženskému klášteru. Dnešní podoba kostela je výsledkem četných přestaveb a oprav, zejména po ničivých požárech v minulých staletích.

Na svazích v blízkosti obce se v minulých staletích pěstovala vinná réva. Vinice zanikly v 19. století po napadení révokazem. V 18. a 19. století se v Mohelně rozvinula truhlářská výroba – proslulý byl zejména zdejší malovaný nábytek.

K výrazným architektonickým památkám v obci patří také renesanční radnice z roku 1546 – dnes sídlo Úřadu městyse Mohleno, barokní fara z roku 1775, socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století a empírová budova školy z roku 1836.

Činnost partyzánské skupiny Josefa Hybše, mezi jejímiž členy byla i řada mohelenských občanů, z nichž mnozí položili v boji s fašisty své životy, připomíná žulový pomník s básní Jana Skácela.

Dne 12. dubna 2007 byl Mohelnu Parlamentem České republiky navrácen titul městys.

Okolí Mohelna nabízí řadu vynikajících příležitostí pro turistiku i rekreační pobyty. K obci přiléhá přírodní park Střední Pojihlaví s národní rezervací „Mohelenskou hadcovou stepí“. Údolí řeky Jihlavy s častými meandry, skalnatými úbočími i hlubokými lesy je vyhledáváno tuzemskými i zahraničními návštěvníky. Milovníci pobytů v přírodě mohou využít dobře vybavené tábořiště „Fiola“. Asi pět kilometrů severozápadně se na Zeleném kopci nachází nejstarší rozhledna na Moravě – Babylon, která nabízí překrásné výhledy. Středním Pojihlaví vede červeně značená turistická stezka, po níž lze dojít i ke zříceninám středověkých hradů Rabštejnu, Templštýnu a Holoubku.

Několik kilometrů na sever se nachází další romantický kout přírody – přírodní rezervace „Údolí Oslavy a Chvojnice“. Pěším turistům se nabízejí hned tři turistické stezky – červená, modrá a zelená, po kterých lze tímto malebným krajem projít. Němými svědky dávné historie jsou i zde zříceniny středověkých hradů – Levnova, Kraví hory, Lamberku a Sedleckého hradu.

Zdejší kraj má, kromě nádherné přírody, co nabídnout i milovníkům umění a historie. V Náměšti nad Oslavou je renesanční zámek se sbírkou nábytku, nástěnných koberců a nádhernou knihovnou a v barokním zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou jsou bohaté sbírky obrazů a hudebních nástrojů. Významné architektonické památky se nacházejí v Ivančicích, Moravském Krumlově, Oslavanech v mnoha dalších místech.

Také nedaleká Jaderná elektrárna Dukovany je otevřena pro všechny zájemce. Moderní informační centrum, vybavené špičkovou audiovizuální technikou a funkčními modely, poskytuje návštěvníkům seriozní informace o jaderné energetice i samotné elektrárně.

Mohelenská hadcová step

Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step je unikátní území o rozloze 57 hektarů, jehož význam přesahuje hranice našeho státu. Toto území je díky své specifické fauně a flóře v popředí zájmu mnoha přírodovědců již od poloviny 19. století. K právní ochraně této přírodní lokality a vyhlášení rezervace došlo v roce 1952.

Step se dělí na tří části: pastvinnou, která zaujímá plošinu mezi hranou srázu a jižním okrajem obce, pustinnou, kterou tvoří skalnaté svahy k řece, a smíšený les, který se rozprostírá nad pravým břehem řeky.

Zvláštnost území je dána především geologickým podložím, které je tvořeno horninou hadcem (serpentinitem), ale i neopakovatelným reliéfem terénu. Řeka Jihlava vytváří hluboce zaříznutý meandr, lidově nazývaný Čertův ocas, na jehož severní straně jsou skalnaté, výrazně osluněné svahy o výšce až 120 m. Tmavá barva hadcové horniny, její chemické vlastnosti (má vysoký obsah hořčíku), pórovitost, která odvádí od kořenů rostlin vodu, silný účinek slunečního záření (na stepi je průměrná teplota zhruba o 10 °C vyšší než v Mohelně) a nízké srážky – to vše má rozhodující vliv na vytváření suchého a teplého mikroklima na skalnatých svazích, které je podmínkou pro rozvoj sucho a teplomilných rostlin a živočichů.

Zajímavým jevem jsou trpasličí formy rostlin tzv. nanismy, kdy rostlina dosahuje často jen patnáctiny svého normálního vzrůstu. Jde o zakrslé formy běžných rostlin, které se vytvořily jako reakce na zvláštní přírodní podmínky (nedostatek vláhy a vysoký obsah hořčíku a železa v půdě).

Na stepi se vyskytuje velmi rozsáhlá a různorodá vegetace. Roste tu například třešeň mahabelka, kručinka chlupatá, pěchava vápnomilná, jalovec, dřín, dříšťál, kavyl tenkolistý, Ivanův a chlupatý, ostřice nízká, kostřeva ovčí, divizna brunátná, rozchodník bílý, prvosenka jarní libovonná, křivatec český aj. Nejpozoruhodnější z rostlin je však výskyt vzácné drobné kapradiny – podmrvky jižní, která je pokládána za zbytek květeny z doby meziledové. Na území České republiky se kromě Mohelenské stepi již nikde nevyskytuje.

Na Mohelenské hadcové stepi bylo objeveno 91 forem mravenců, 285 druhů pavouků – z nich je 72 druhů v našich zemích jinak neznámých, 18 druhů sekáčů aj. Na skalních srázech lze spatřit i chráněnou ještěrku zelenou, vyznačující se nejenom neobvyklou velikostí (až 40 cm), ale i jasně modrou barvou ve spodní části těla.

Na stepi jsou uplatňována velmi přísná ochranářská opatření (pohyb je možný pouze po vyznačených okruzích), jejichž smyslem není nic jiného, než zachovat tento krásný a zcela výjimečný kout přírody pro další generace.